This paper, based on ideas of a cognitive anthropologist Dan Sperber, provides a concise introduction to how to construct a naturalistic causal explanation in social sciences. Its author starts with critical remarks concerning the philosophy of social sciences as presented in the previously published article by Tatiana Sedova. The author provides argumets in favor of a view that all the plausible explanations in social sciences should be based on the naturalistic, material processes. Furthermore the author presents a set of examples (...) showing how to build a naturalistic explanation in cognitive anthropology. The conclusion is that the reconceptualization of all too abstract concepts of social sciences is urgently needed so that the ontology of social sciences could become consequently materialistic.properties of social phenomena are likely to be explained as either effects of or epistemological constructions derived from the material processes. (shrink)

Many scientific disciplines rely on the construction and use of models: biomedical sciences are no exception. This PhD thesis addresses several aspects of the practice of scientific modeling. First, I discuss the nature of modeling as such, proposing a novel, complementary account of scientific modeling which I term the experimentation-driven modeling account and which drives the construction of mechanistic models in many fields of biological and biomedical research, such as cancer immunology. Second, I scrutinize an objection to the mechanistic account (...) of explanation according to which the account fails to accommodate the common practice of idealizing difference-making factors. I argue that this objection ultimately fails because it is riddled with a number of conceptual inconsistencies. Third, I analyze the roles of similarity judgments in some fields of cancer research which employ a variety of mouse models to learn about the disease mechanisms, arguing that by appreciating the epistemic complexities it is possible to shed new light on more general philosophical debates regarding scientific representation. Fourth, mechanisms can also be studied using more theoretical apparatus in the form of simulations. I investigate an example of an agent-based model used to model the outbreak of SARS-CoV-2... (shrink)

Text se věnuje možnosti uspokojivé epistemologie matematického platonismu: otázce, jak je možné získat znalost o entitách, které jsou abstraktní a na mysli nezávislé. První část textu se zaměřuje na vymezení platonismu a formulaci epistemologických námitek, představuje námitky Paula Benacerrafa a Hartryho Fielda. Ve druhé části je představena a analyzována matematická intuice postulovaná Kurtem Gödelem. Gödelova epistemologická strategie je upřesněna pomocí otázek: (1) O jaký typ intuice se jedná? (2) Jedná se o spolehlivý zdroj znalosti? (3) Podává Gödel nějaké vysvětlení mechanismu (...) intuice? (shrink)

David Miller v pracích Critical Rationalism a Out of Error se jako jeden z mála Popperových žáků snaží nejen o vysvětlení a obhájení Popperova kritického racionalismu, ale zároveň i o jeho další rozvinutí. Millerovo znovunastolení kritického racionalismu ovšem předpokládá, že k racionálnímu jednání není třeba žádných „dobrých důvodů“, ale jen argumentů. Uvedená stať se zaměřuje právě na tuto otázku existence tzv. „dobrých důvodů“ ve spojení s racionalitou a racionálním rozhodováním a ukazuje, že Millerův požadavek neexistence „dobrých důvodů“ je nejen příliš (...) radikální, ale i nepřijatelný z hlediska Popperova nebo Musgravova pojetí kritického racionalismu. (shrink)

Věhlas Gerberta z Remeše (jako papež Silvestr II.) je již od středověku tradován zejména v přímé vazbě s jeho studiem quadrivia ve Španělsku. Tato studie se zabývá problematikou měření času podle Gerberta a snaží se ukázat, že základní koncepce a znalosti, kterých Gerbert k měření času užívá, jsou takřka výhradně převzaty z latinské (převážně) encyklopedické tradice, s výjimkou díla De utilitatibus astrolabii, které je někdy Gerbertovi připisováno, v němž jsou recipovány arabské i latinské zdroje. Nejprve jsou popsány zmínky o Gerbertově (...) konstrukci horologií (část I), následně je představen Gerbertův dopis bratru Adamovi (část II), následuje vymezení základních pojmů – den, noc, rovnoměrná a nerovnoměrná hodina apod. podle latinské tradice i podle spisu De utilitatibus astrolabii (část III), popisy časových pásem podle latinských autorit, včetně řeckého původu těchto paralelních zón (části IV a V) a časová pásma podle nejstarších arabských astrolábů a spisu De utilitatibus astrolabii (část VI), návody k určení přítomnosti v určitém klimatu podle Gerbertova dopisu a spisu De utilitatibus astrolabii (část VII) a pokusy o vysvětlení některých dalších detailů z Gerbertova dopisu Adamovi (část VIII). (shrink)

Názor, že poznanie je hodnotné, tvorí kľúčový predpoklad epistemológie. Vo svojej klasickej podobe je vyjadrený komparatívnou tézou, že poznanie je hodnotnejšie než pravdivá mienka. Rôzne teoretické pokusy o vysvetlenie hodnoty poznania však doteraz neboli definitívne úspešné. Môže za to najmä tzv. problém pohltenia, v dôsledku ktorého akýkoľvek konštituent poznania nad rámec pravdivej mienky nemôže byť zdrojom hodnoty poznania. Časť autorov preto obracia pozornosť k fenoménu porozumenia, ktoré označujú za primárnu epistemickú hodnotu, pričom skúmanie hodnoty poznania odsúvajú do úzadia. V tejto (...) situácii spočíva možné riešenie problému hodnoty poznania v odmietnutí predpokladu, že vysvetlenie hodnoty poznania musí byť univerzálne. Tým sa otvára priestor pre pluralistické koncepcie, ktoré rozličným poznatkom pripisujú odlišné druhy hodnôt. (shrink)

Názor, že poznanie je hodnotné, tvorí kľúčový predpoklad epistemológie. Vo svojej klasickej podobe je vyjadrený komparatívnou tézou, že poznanie je hodnotnejšie než pravdivá mienka. Rôzne teoretické pokusy o vysvetlenie hodnoty poznania však doteraz neboli definitívne úspešné. Môže za to najmä tzv. problém pohltenia, v dôsledku ktorého akýkoľvek konštituent poznania nad rámec pravdivej mienky nemôže byť zdrojom hodnoty poznania. Časť autorov preto obracia pozornosť k fenoménu porozumenia, ktoré označujú za primárnu epistemickú hodnotu, pričom skúmanie hodnoty poznania odsúvajú do úzadia. V tejto (...) situácii spočíva možné riešenie problému hodnoty poznania v odmietnutí predpokladu, že vysvetlenie hodnoty poznania musí byť univerzálne. Tým sa otvára priestor pre pluralistické koncepcie, ktoré rozličným poznatkom pripisujú odlišné druhy hodnôt. (shrink)

Tato studie se věnuje výkladu násobení podle čtyř nejstarších latinských středověkých autorů, kteří sepsali své texty o početních úkonech na abaku kolem roku 1000, tedy podle Gerberta z Remeše (Pravidla pro počítání na abaku, Regulae de numerorum abaci rationibus), Herigera z Lobbes (Pravidla počítání na abaku, Regulae numerorum super abacum), Abbona z Fleury (Komentář k Victorioně spisu Calculus, In Calculum Victorii commentario; resp. tzv. Abbonův abakus, Abbonis abacus) a Bernelia mladšího z Paříže (Kniha o abaku, Liber abaci). Po představení, vysvětlení (...) a srovnání pravidel pro násobení podle těchto spisů následuje v příloze originální znění a překlad Herigerových, Gerbetových a Abbonových pravidel pro násobení. (shrink)

Předmětem této studie je analýza jednoho z aktuálně předkládaných řešení tzv. problému dvou kultur, který roku 1959 formuloval Charles Percy Snow, a to tzv. třetí kultuře, kterou v polovině devadesátých let ve stejnojmenné práci představil John Brockman. Mým záměrem zde bude kriticky zhodnotit Brockmanovo pojetí "třetí kultury" a předložit argumenty ve prospěch tvrzení, že v souvislosti s ním ve skutečnosti nelze hovořit o řešení problému dvou kultur, ale jedná se naopak o názorný doklad přetrvávající existence a aktuálnosti tohoto problému. Pro (...) tyto účely bude v textu využit koncept tzv. obchodních zón (trading zones), který zavádí filosof a historik vědy Peter Galison k popisu a vysvětlení možných způsobů interakce a dorozumění vědců napříč nesouměřitelnými vědeckými disciplínami. Jak se pokusím ukázat, tento koncept lze stejně úspěšně aplikovat i na problematiku komunikace právě mezi přírodními vědami a vědami humanitními. (shrink)

Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým (...) objevům. Má i konstruktivní preskriptivní charakter, neboť povzbuzuje vědce k přemýšlení o vysvětlení jevů prostřednictvím mechanismů. Na straně druhé, pro vysvětlení komplexních jevů jsou heuristiky dekompozice a lokalizace, které tvoří jádro „tradičního" mechanistického přístupu, pouze prvotními aproximacemi a je potřeba je doplňovat dalšími, dynamičtějšími přístupy. (shrink)

Cílem této studie je prozkoumat postavení metafory na poli zkoumání významu a následně představit potenciál metafory, a obrazných vyjádření obecně, zastávat pozici kritéria hodnocení teorií významu. Jako výchozí bod si práce bere několik vlivných pojetí metafory, na nichž ukazuje šíři bádání o metafoře a obraznosti a zároveň různorodost možných přístupů k vysvětlení těchto jazykových fenoménů. Dále je věnována pozornost několika sporným bodům opakovaně se objevujícím v různých teoriích metafory. Na základě analýzy těchto sporných bodů jsou předloženy argumenty zpochybňující předpokládanou odlišnost (...) mechanismů konstituování významu u obrazných a doslovných vyjádření. Následkem toho je pak vznesen návrh, zda by metafora, pro své kvalitativní a kvantitativní rysy, nemohla být chápána jako prubířský kámen teorií významu, tj. byla nástrojem k hodnocení těchto teorií, k jejich falsifikování, modifikování či přímo k jejich vytváření.The main aim of this study is to examine the role that metaphor plays in investigation of linguistic meaning and to present the potential of metaphor and figurative language in general to maintain a position of an evaluating criterion for theories of meaning. Several influential theories of metaphor are used as a starting point for this inquiry, to show how vast the field of investigation of metaphors and figurative language might be and how various approaches attempt to explain these language phenomena. I then focus on a number of problematic points repeatedly resurfacing in various theories of metaphor. My analysis of these problems issues in arguments questioning supposed difference between constituting mechanisms of literal and figurative meaning. Having this in place, I propose that, on account of its quantitative and qualitative features, metaphor could be understood as a touchstone of theories of meaning, i.e. the tool for their evaluating, refuting, modifying and even for creating new ones. (shrink)

Lemovo dílo Dokonalá prázdnota je sbírkou recenzí fiktivních autorů na neexistující vědecké práce. Patří sem i přednáška Alfreda Testy proslovená u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku. Je to vlastně rekapitulace kosmologického konceptu postaveného na objevu pozapomenuté myšlenky Aristida Acheropoula, která má vysvětlit silentium universi. Proč vesmír mlčí? Proč nám nikdo neodpovídá na naše výzvy posílané do mezihvězdných dálek? Proč je naše pátrání po mimozemských civilizacích neúspěšné? Testa ve své přednášce před posluchače postupně vrství fundamentální otázky vztahu matematiky a fyziky, (...) intertpretaci posledních objevů moderní kosmologie, vysvětlení fyzikálních zákonitostí teorie relativity a kvantové mechaniky včetně metafyzické otázky proč jsou právě takové. Protože Lem staví před čtenáře příběh vědeckého objevu, nabízí se možnost, vzít je zcela vážně nikoli jako fiction, ale jako science a podívat se na jeho jednotlivé komponenty očima soudobé vědy. (shrink)

A revision of George Kennedy's translation of, introdution to, and commentary on Aristotle's On Rhetoric. His translation is most accurate, his general introduction is the most thorough and insightful, and his brief introductions to sections of the work, along with his explanatory footnotes, are the most useful available.

Nietzschův zájem o tématiku rétoriky dosáhl prvního pomyslného vrcholu na konci roku 1872 a v první polovině roku následujícího. Průsečíkem textů z tohoto období, tedy eseje O pravdě a lži, univerzitních přednášek a osobních skic, se stala myšlenka, podle které nelze rétorickou aktivitu subjektu redukovat pouze na prostor jazyka; ta je totiž přítomná i po celou dobu konstituce naší názorné zkušenosti. Ve snaze po vysvětlení této pro dějiny rétoriky zcela atypické představy se ovšem budu muset dotknout i několika dobových filosofických (...) tradic, na základě kterých si na konci 60. a na začátku 70. let ujasňoval svá epistemologická východiska. Na závěr se pokusím (bez hlubší kritiky) najít možné paralely mezi touto Nietzschovou představou a teoriemi konceptuálních metafor, které v mnohém předznamenal. (shrink)

Lemovo dílo Dokonalá prázdnota je sbírkou recenzí fiktivních autorů na neexistující vědecké práce. Patří sem i přednáška Alfreda Testy proslovená u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku. Je to vlastně rekapitulace kosmologického konceptu postaveného na objevu pozapomenuté myšlenky Aristida Acheropoula, která má vysvětlit silentium universi. Proč vesmír mlčí? Proč nám nikdo neodpovídá na naše výzvy posílané do mezihvězdných dálek? Proč je naše pátrání po mimozemských civilizacích neúspěšné? Testa ve své přednášce před posluchače postupně vrství fundamentální otázky vztahu matematiky a fyziky, (...) intertpretaci posledních objevů moderní kosmologie, vysvětlení fyzikálních zákonitostí teorie relativity a kvantové mechaniky včetně metafyzické otázky proč jsou právě takové. Protože Lem staví před čtenáře příběh vědeckého objevu, nabízí se možnost, vzít je zcela vážně nikoli jako fiction, ale jako science a podívat se na jeho jednotlivé komponenty očima soudobé vědy. (shrink)

Studie předkládá novou interpretaci zpráv o oběhu nebeských těles podle Anaximena z Mílétu. Nebeská tělesa se v jeho pojetí nemají pohybovat pod Zemí, ale naopak kolem Země. Anaximenés měl danou koncepci přiblížit motivem plstěného klobouku, který se otáčí kolem naší hlavy. Případné vysvětlení oběhů nebeských těles pomocí nakloněné Země podél její horizontální osy však patrně mylně vychází až z koncepce kulové Země a sklonu ekliptiky. Je možné, že dochované texty ve skutečnosti navazují na problém sklonu nebeské osy a popisují původní (...) situaci oběhů nebeských těles předtím, než se „nebe naklonilo“. (shrink)

Studie předkládá novou interpretaci zpráv o oběhu nebeských těles podle Anaximena z Mílétu. Nebeská tělesa se v jeho pojetí nemají pohybovat pod Zemí, ale naopak kolem Země. Anaximenés měl danou koncepci přiblížit motivem plstěného klobouku, který se otáčí kolem naší hlavy. Případné vysvětlení oběhů nebeských těles pomocí nakloněné Země podél její horizontální osy však patrně mylně vychází až z koncepce kulové Země a sklonu ekliptiky. Je možné, že dochované texty ve skutečnosti navazují na problém sklonu nebeské osy a popisují původní (...) situaci oběhů nebeských těles předtím, než se „nebe naklonilo“. (shrink)

Recent research on algebraic models of _quasi-Nelson logic_ has brought new attention to a number of classes of algebras which result from enriching (subreducts of) Heyting algebras with a special modal operator, known in the literature as a _nucleus_. Among these various algebraic structures, for which we employ the umbrella term _intuitionistic modal algebras_, some have been studied since at least the 1970s, usually within the framework of topology and sheaf theory. Others may seem more exotic, for their primitive operations (...) arise from algebraic terms of the intuitionistic modal language which have not been previously considered. We shall for instance investigate the variety of _weak implicative semilattices_, whose members are (non-necessarily distributive) meet semilattices endowed with a nucleus and an implication operation which is not a relative pseudo-complement but satisfies the postulates of Celani and Jansana’s strict implication. For each of these new classes of algebras we establish a representation and a topological duality which generalize the known ones for Heyting algebras enriched with a nucleus. (shrink)

Transcript of speeches by a Hindu philosopher, chiefly on Hindu philosophy and Hinduism.

Classical text on Nyaya and Vaiśeṣika philosophy; with Āloka Sanskrit commentary.

Classical work on Vedanta; includes Bhāṣyaratnaprabhā of Govindānanda and Śārīrakamīmāṃsābhāṣya of Śaṅkarācārya.

Classical work on Vedanta by Bādarāyaṇa; includes Śārīraka vijñānam bhāṣya of Śrī Madhusūdana Ojhā.

Purpose. The article is aimed to substantiate the view on the phenomenon of laughter as a subject of semiotic analysis, which leads to the following tasks: to reveal the possibilities of semiotics application in the study of laughter nature; to analyze the phenomenon of laughter as a cultural and natural phenomenon, as a sign and as an attribute; to consider the place of laughter in culture, which is understood as a sign system. Theoretical basis. The semiotic approach proceeds from the (...) fact that human lives in the world of signs, all the surrounding reality can be interpreted as a sign system. The basic concept of semiotics is the concept of a sign. The theoretical basis of the article is understanding the culture as a sign-symbolic system. Laughter is considered as a phenomenon ontologically rooted in human culture. At the same time, laughter is on the edge of culture. The research is based on the work of semiotic authors, cultural researchers, and the researchers of laughter. Originality. The originality lies in the application of the semiotic method to the research of laughter phenomenon, consideration of the dialectics of natural and cultural, signedness and non-signedness, manifested in the phenomenon of laughter. Conclusions. Laughter is considered as a psychophysiological phenomenon and as a cultural phenomenon. Laughter acts as an emotional manifestation, a physiological reaction, but socially and culturally mediated. In any case, laughter indicates an emotional or cognitive state of a human. Laughter acts as a process and result of the interpretation of a sign, a reaction to a sign. Laughter is a form and a means of communication. Being a natural phenomenon, in the process of social evolution, laughter acquires signedness, is integrated by culture as a sign system, and, at the same time, maintains a connection with nature. Thus, laughter occupies an ambivalent position between nature and culture. In the phenomenon of laughter, the dual state of human is revealed. In laughter, boundaries are blurred, the unity and opposition of natural and cultural, biological and social, soul and body, thought and feeling, sign and attribute are manifested. (shrink)

We are immersed within an odorous sea of chemical currents that we parse into individual odors with complex structures. Odors have been posited as determined by the structural relation between the molecules that compose the chemical compounds and their interactions with the receptor site. But, naturally occurring smells are parsed from gaseous odor plumes. To give a comprehensive account of the nature of odors the chemosciences must account for these large distributed entities as well. We offer a focused review of (...) what is known about the perception of odor plumes for olfactory navigation and tracking, which we then connect to what is known about the role odorants play as properties of the plume in determining odor identity with respect to odor quality. We end by motivating our central claim that more research needs to be conducted on the role that odorants play within the odor plume in determining odor identity. (shrink)

Eco-labels emphasize information disclosure as a tool to induce environmentally friendly behaviors by both firms and consumers. The goal of eco-labels is to reduce information asymmetry between producers and consumers over the environmental attributes of a product or service. However, by focusing on this information asymmetry, rather than on how the label meets consumer needs, eco-labels may send irrelevant, confusing, or even detrimental messages to consumers. In this article, the authors investigate how the environmental signal of eco-labels interacts with product (...) characteristics such as brand, quality, and price. In a discrete choice experiment, the authors examine consumer response to two similar eco-labels for wine, one associated with a quality reduction and the other not. The results show that respondents preferred both eco-labeled wines over otherwise identical conventional counterparts when the price was lower and the wine was from a lower quality region. However, they preferred conventional, more expensive wine from a high-quality region. This preference indicates that respondents not only obtain some warm glow value from eco-labeled wine but also possibly interpret eco-labeling as a signal of lower quality. This relationship held across both types of eco-labels, meaning that consumers did not understand the difference between them. This research contributes to the literature on information disclosure policies by highlighting important elements for effective eco-labels. These elements include consumer awareness and understanding of the eco-label, and consumer willingness to pay for an eco-labeled product. The results emphasize the need to create eco-labels that communicate clearly both the environmental attributes and the private benefits associated with them. (shrink)

This book completes medical care by adding the comprehensive humanistic perspectives and philosophy of medicine.

Purpose. To consider the uniqueness of Descartes’ way of interpreting poetry as a type of philosophizing that makes it possible to comprehend the metaphysical nature of man. Its implementation involves the consistent solution of the following tasks: a) understanding methodological changes in the philosophy of the 20th century in the process of actualization of anthropological interest; b) argumentation of the importance of poetic thinking for early Descartes in the process of addressing modern historians of philosophy and the thinker’s texts. Theoretical (...) basis. I rely on the conceptual positions of phenomenology, existentialism and hermeneutics. Originality. Finding of the study is that poetic thinking is the most authentic way of meaningful comprehension of the metaphysicity of man. The paper outlines the nature of the expression of this correlation in the philosophizing of the 20th-21th centuries and substantiates the thesis about the importance of the poetic principle for understanding the phenomenon of man in early works by Descartes. Conclusions. The paper examined the methodological shifts in anthropologically oriented philosophizing of the 20th-21th centuries and focused on the manifestations of related moments in the philosophical legacy of Descartes. The latter demonstrates the existence of a still underestimated version of interpreting the metaphysical foundations of human existence, the form of understanding of which is poetic thinking. It is a form of caring for the humane in man. (shrink)